Přejít na obsah
Menu

VALERON

Odpovědnost

Začínáme otázkou, co lze zachovat. Obnova je především rozhodnutí nebourat.

Ilustrační fotografie: řada historických fasád v úzké ulici v šikmém podhledu, se štukovými římsami, pravidelným rytmem oken a místy opadanou omítkou; jedna fasáda je okrová. Není projekt Valeron.

01

Respektovat, co existuje. Zlepšit, co přijde.

Budova, která už stojí, představuje práci, jež je hotová — materiál už vytěžený, skelet už odlitý, místo v ulici už získané. První otázka každé obnovy zní, kolik z toho přežije do dalšího využití.

Odpověď je pro každou budovu jiná. Míru zachování posuzujeme, nepředpokládáme ji, a u některých budov je poctivou odpovědí, že zachovat lze jen velmi málo. Takové budovy nejsou kandidáty.

02

Čtyři témata

Konstrukce, energie, materiály a místo — v tomto pořadí, protože každé omezuje to následující.

Konstrukce

Skelet, základy a stropy zachováváme všude, kde unesou nové využití. Míru zachování posuzujeme budovu po budově; nepředpokládáme ji a ne vždy je možná.

Energie

Obálku a technická zařízení řešíme jako součást změny využití, s cílem budovy, která je levnější a vyrovnanější na provoz než ta, kterou nahrazuje.

Materiály

Co se vybourá, posuzujeme nejdřív na opětovné použití a až potom na likvidaci. Ve specifikaci dáváme přednost materiálům, které se dají udržovat, ne jen vyměnit.

Místo

Obnovená budova si ponechá svou ulici. S parterem zacházíme jako se součástí veřejného prostoru, ne jako se zbytkovou plochou.

03

Posouzení na úrovni projektu

Zachování konstrukcí, energetickou výkonnost a materiály posuzujeme na úrovni jednotlivého projektu.